Jak určit skutečného majitele: přímý a nepřímý podíl na příkladech

Určit skutečného majitele je u jednoduché s. r. o. otázka pár vteřin. U firmy vlastněné jinou firmou, se sesterskými podíly nebo s dohodou mezi společníky už je potřeba počítat. Pravidla jsou v § 4 a 5 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů. Ukážeme je na příkladech.

Základní pravidla

Skutečným majitelem obchodní korporace je každá fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo (§ 4 odst. 1):

1. má podíl nebo podíl na hlasovacích právech větší než 25 %,
2. má právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větší než 25 %,
3. uplatňuje rozhodující vliv v korporaci nebo v korporacích, které v ní mají podíl větší než 25 %,
4. uplatňuje rozhodující vliv jinými prostředky.

Další pravidla:

• Nepřímé podíly se při řetězení násobí, při větvení sčítají (§ 4 odst. 6).
• Rozhodující vliv uplatňuje ten, kdo může dosáhnout, aby rozhodování nejvyššího orgánu odpovídalo jeho vůli. U obchodní korporace je to ovládající osoba podle zákona o obchodních korporacích (§ 4 odst. 2 a 3).
• Má se za to, že rozhodující vliv má ten, kdo může jmenovat nebo odvolat většinu členů statutárního orgánu (§ 4 odst. 4).
• Pokud skutečného majitele nelze určit ani při vynaložení veškerého rozumného úsilí, jsou skutečnými majiteli osoby ve vrcholném vedení (§ 5 odst. 1).

Příklad 1: jednoduchá s. r. o.

Společník	Podíl
Jana	50 %
Petr	30 %
Karel	20 %

Skutečnými majiteli jsou Jana a Petr. Karel nepřesahuje 25 %. Pozor na hranici: přesně 25 % nestačí, zákon vyžaduje podíl „větší než 25 %“. Takovou strukturu evidence u s. r. o. zpravidla převezme automaticky z obchodního rejstříku, viz Zápis skutečného majitele.

Příklad 2: řetězení podílů

Paní Nová vlastní 60 % společnosti A. Společnost A vlastní 50 % společnosti B.

Nepřímý podíl paní Nové v B: 60 % × 50 % = 30 %. Paní Nová je skutečnou majitelkou B, a to dvakrát: přes nepřímý podíl i proto, že ovládá společnost A, která má v B podíl větší než 25 %.

Příklad 3: ovládání bez dostatečného podílu

Pan Novák vlastní 51 % společnosti X. Společnost X vlastní 30 % společnosti Y.

Výpočtem vychází nepřímý podíl jen 51 % × 30 % = 15,3 %. Pan Novák je přesto skutečným majitelem Y. S 51 % má ve společnosti X většinu hlasů. Podle zákona o obchodních korporacích se má za to, že ovládající osobou je už ten, kdo nakládá s alespoň 40 % hlasů (§ 75 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb.). Pan Novák tedy uplatňuje rozhodující vliv ve společnosti X a ta má v Y podíl větší než 25 % (§ 4 odst. 1 písm. c) zákona o ESM). Samotný výpočet tedy nestačí, vždy se dívejte i na ovládání.

Příklad 4: větvení podílů

Pan Svoboda vlastní 20 % společnosti C přímo. Navíc vlastní 50 % společnosti D, která má v C dalších 20 %.

Podíly z jednotlivých větví se sčítají: 20 % + (50 % × 20 %) = 30 %. Pan Svoboda je skutečným majitelem C, i když ani jedna větev sama hranici 25 % nepřekročí.

Příklad 5: nikdo nepřesahuje 25 %

Pět společníků má po 20 %, žádná dohoda o společném postupu neexistuje a nikdo nemůže sám jmenovat většinu jednatelů.

Skutečného majitele podle § 4 určit nelze. Platí proto, že skutečnými majiteli jsou všechny osoby ve vrcholném vedení, typicky jednatelé (§ 5 odst. 1 písm. a). Firma musí zaznamenat, jaké kroky při zjišťování skutečného majitele učinila (§ 8 odst. 2).

Pokud by ale společníci uzavřeli dohodu, že budou hlasovat společně, mohli by uplatňovat rozhodující vliv „jinými prostředky“. Vždy se proto klienta ptejte i na smlouvy mezi společníky.

Příklad 6: spolek nebo SVJ

U jiné než obchodní korporace, například spolku, a také u bytového nebo sociálního družstva, se má za to, že rozhodující vliv uplatňuje každý člen statutárního orgánu (§ 4 odst. 5). U spolku jsou proto skutečnými majiteli typicky členové výboru a evidence je převezme automaticky ze spolkového rejstříku.

Kontrolní postup pro povinné osoby

Účetní, daňoví poradci nebo realitní makléři musí podle AML zákona skutečného majitele klienta zjistit a ověřit vždy alespoň z evidence skutečných majitelů a jednoho dalšího zdroje (§ 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 253/2008 Sb.). Praktický postup:

1. Nakreslete si strukturu. Požádejte klienta o organigram až po fyzické osoby.
2. Spočítejte podíly podle pravidel výše, včetně větvení.
3. Hledejte ovládání: většinové podíly v mezičláncích, právo jmenovat jednatele, dohody společníků.
4. Porovnejte výsledek s evidencí. Do neveřejné evidence máte jako povinná osoba dálkový přístup, viz Evidence skutečných majitelů: jak získat výpis. Při nesrovnalosti postupujte podle § 15a AML zákona.
5. Prověřte skutečné majitele na sankčních seznamech a PEP. U právnické osoby navíc zjistěte, zda nikdo ve vlastnické a řídicí struktuře není pod sankcemi (§ 9 odst. 2 písm. c). V ProverKlienta.cz to zvládnete za pár sekund na osobu.

Více o povinnostech vůči skutečnému majiteli najdete v článku Skutečný majitel firmy.

Zdroje: zákon č. 37/2021 Sb., § 4 až 8 (e-Sbírka), zákon č. 253/2008 Sb., § 9 (e-Sbírka).

Článek má informativní charakter a není právní radou. Příklady jsou zjednodušené; u složitých struktur rozhodují konkrétní smlouvy a stanovy.