Sankční seznamy ČR, EU a OSN: co platí a jak je kontrolovat

Mezinárodní sankce dnes nejsou téma jen pro banky. Zákaz poskytnout cokoli osobě ze sankčního seznamu platí pro každou firmu a povinné osoby podle AML zákona musí sankční status klienta zjistit a zaznamenat už při identifikaci. V Česku přitom neplatí jeden seznam, ale několik.

Tři zdroje sankcí v Česku

1. Sankce EU

Nejrozsáhlejší a v praxi nejdůležitější. Přijímá je Rada EU nařízeními, která platí v Česku přímo. Patří sem například nařízení Rady (EU) č. 269/2014 vůči osobám, které narušují územní celistvost Ukrajiny, nebo nařízení (ES) č. 765/2006 vůči Bělorusku. Všechny osoby se zmrazeným majetkem shrnuje konsolidovaný seznam finančních sankcí EU.

2. Sankce OSN

Přijímá je Rada bezpečnosti OSN a EU je do svého práva převádí nařízeními. Dodržování sankcí EU i OSN v Česku upravuje zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí. Na jeho základě vydala vláda také nařízení vlády č. 210/2008 Sb., k provedení zvláštních opatření k boji proti terorismu se seznamem osob a skupin, kterým se nesmí poskytovat zboží ani služby.

3. Vnitrostátní sankční seznam

Od roku 2023 má Česko i vlastní seznam podle zákona č. 1/2023 Sb. (sankční zákon). Vede ho Ministerstvo zahraničních věcí, o zápisu rozhoduje vláda. Postup je zajímavý:

• Česko nejdřív navrhne zařazení subjektu na sankční seznam EU.
• Pokud ho EU do 1 měsíce nezařadí a vláda tak rozhodla, ministerstvo ho zapíše na národní seznam (§ 7 odst. 1). Rozhodne-li tak vláda, může k zápisu dojít i dříve.
• Jakmile se subjekt na seznam EU dostane, český zápis se ruší (§ 7 odst. 3).

Důsledek pro praxi: národní a unijní seznam se zpravidla nepřekrývají. Kdo kontroluje jen seznam EU, národní zápisy mine, a naopak.

Co musí udělat každá firma

Nesmí sankcionovaným osobám nic poskytnout. Nařízení EU zakazují zpřístupnit osobám ze seznamu peníze a hospodářské zdroje, přímo ani nepřímo.

Musí oznámit sankcionovaný majetek. Kdo se hodnověrně dozví, že se u něj nachází majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, oznámí to bez zbytečného odkladu Finančnímu analytickému úřadu (§ 10 odst. 1 zákona č. 69/2006 Sb.). Oznámení se podává písemně nebo ústně do protokolu. Pokud vznikne podezření při uzavírání smlouvy a nelze ho hned ověřit, povinnost vzniká bezprostředně po uzavření smlouvy (§ 10 odst. 2).

Nesmí s majetkem nakládat. Od okamžiku, kdy se to dozví, smí s majetkem nakládat jen tak, aby ho ochránil před ztrátou nebo poškozením (§ 11).

Co navíc musí povinné osoby

Povinné osoby podle AML zákona, tedy mimo jiné účetní, daňoví poradci, realitní makléři a obchodníci s hotovostí, mají povinnosti širší:

• Při identifikaci zjistí a zaznamenají, zda klient, osoba jednající za něj a jeho skutečný majitel nejsou osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce (§ 8 odst. 8 zákona č. 253/2008 Sb.).
• Při kontrole klienta prověří i osoby ve vlastnické a řídicí struktuře právnické osoby (§ 9 odst. 2 písm. c).
• Obchod se sankcionovanou osobou je vždy podezřelý (§ 6 odst. 2), takže následuje oznámení podezřelého obchodu. V něm povinná osoba upozorní, že se týká majetku pod sankcemi, a popíše ho (§ 18 odst. 5).
• Postup musí mít popsaný v systému vnitřních zásad, pokud ho zpracovávají písemně (§ 21 odst. 5 písm. b).

Co dělat, když prověrka najde shodu

1. Nic neprovádějte. Pozastavte platbu, podpis smlouvy i předání zboží.
2. Ověřte totožnost. Porovnejte datum narození, státní příslušnost a další identifikátory. U běžných jmen je většina shod falešná. Proto při prověrce vyplňujte datum narození.
3. Potvrzenou shodu oznamte FAÚ. Firma podle § 10 zákona č. 69/2006 Sb., povinná osoba navíc jako podezřelý obchod podle § 18 AML zákona.
4. Neupozorňujte klienta na oznámení. Povinné osoby váže mlčenlivost podle § 38 AML zákona.
5. Zdokumentujte výsledek prověrky, porovnání údajů a své rozhodnutí.

Pokuty

Za porušení sankčního příkazu, zákazu nebo omezení a za nesplnění oznamovací povinnosti podle § 10 lze podle § 19 zákona č. 69/2006 Sb. uložit pokutu až do nejvyšší z těchto částek: 50 000 000 Kč, 10 % ročního obratu, dvojnásobek získaného prospěchu nebo dvojnásobek způsobené škody. Za nakládání se sankcionovaným majetkem v rozporu s § 11 hrozí pokuta do 1 000 000 Kč. Povinné osobě k tomu hrozí pokuta podle AML zákona za nesplnění povinností při identifikaci a kontrole klienta až 10 000 000 Kč (§ 44).

Jak kontrolovat efektivně

Ruční procházení několika seznamů je pomalé a snadno přehlédnete jinak přepsané jméno, typicky z cyrilice. V ProverKlienta.cz prověříte klienta najednou na národním seznamu ČR, seznamech EU a OSN, dalších mezinárodních seznamech a v databázi PEP. Výsledek uložíte jako PDF protokol s QR kódem. Víc na stránce Sankční seznamy.

Zdroje: zákon č. 69/2006 Sb. (e-Sbírka), zákon č. 1/2023 Sb. (e-Sbírka), Finanční analytický úřad, mezinárodní sankce, Ministerstvo zahraničních věcí.

Článek má informativní charakter a není právní radou. Závazné je aktuální znění předpisů.